Dovolte mi, abych se vám představila. Jmenuji se Dagmar Pommerová, ale většina mě zná jednoduše jako Dádu. S rodinou už 25 let žijeme v krásných Dobřejovicích. Pocházím z Prahy a jsem nesmírně vděčná rodičům, kteří tu před lety postavili náš dům. Dobřejovice jsou totiž skvělým místem k životu a neměnila bych.

Pocházím z volejbalové rodiny, a tak volba sportu v mém případě byla jasná. Volejbal mě provází celým životem a nějakou dobu jsem se mu věnovala i vrcholově. Sport podle mě představuje výborný základ do života – učí nás respektu, úctě k autoritám a překonávání překážek. Právě to mě vedlo k tomu, že jsem od malička směřovala své dva syny ke sportu. I když jsem původně nechtěla, aby hráli fotbal, protože jeden z nich má vrozenou vadu nohy, nakonec si kluci fotbal doslova vybojovali – a dnes jsem za to moc ráda.

Oba začali hrát za FK Dobřejovice před lety, a protože jsem věděla, že je povede Tomáš Kubíček, kterého dobře znám, měla jsem jistotu, že jsou v dobrých rukou. To se mi potvrdilo. Postupně jsem se zapojila do práce s mládeží a později i s celým týmem FKD.

V současnosti působím jako vedoucí mládeže, což je pro mě nejen pocta, ale hlavně radost. S láskou se starám o naše mladé sportovce a snažím se, aby se cítili součástí něčeho většího. Mou hlavní úlohou je zajistit, aby děti měly klubové oblečení. Když je vidím, jak jsou pyšné na dresy s klubovým znakem, hřeje mě to u srdce. Nově mám na starosti také vybavení pro týmy A a B. Dále zajišťuji komunikaci mezi rodiči a našimi trenéry, a jsem rodičům k dispozici nejen během tréninků, ale často i kdykoliv přes den. Kromě toho organizuji mimo-fotbalové akce pro naše děti, jako jsou fotbalový Mikuláš, Dětský den, Táta Cup či letní soustředění mládeže, které je vyvrcholením celoroční práce.

Od začátku sezony se řady našich mladých fotbalistů výrazně rozrostly. Velký podíl na tom má nejen nový atraktivní areál, za který vděčíme obecnímu zastupitelstvu, ale také neúnavná práce našich trenérů pod vedením Tomáše Kubíčka. V současnosti máme v mládežnických týmech 148 dětí, což je velký nárůst oproti minulým letům. S tím samozřejmě přichází i větší nároky na provoz, abychom dokázali udržet kvalitu a spokojenost jak dětí, tak jejich rodičů.

Naštěstí máme velkou podporu v našem předsedovi Ondrovi Dvořákovi, což je pro nás naprosto klíčové. Jako jedna z mála žen v trenérském týmu mám někdy na starosti i usměrňování těch chlapských trenérských vášní, což, doufám, společně s diplomacií „Dvořky“ dobře zvládáme. Práce s dětmi mě nesmírně naplňuje. Není nic krásnějšího než vidět na hřišti tolik šťastných dětí, které sportují s radostí.

Na závěr bych ráda poděkovala nejen obci za podporu mládeže a vedení FKD za skvělou organizaci, ale také našim trenérům za jejich neúnavnou práci a oddanost. Díky nim naše děti nejen rostou jako sportovci, ale i jako lidé. Všichni trenéři dávají do své práce srdce, a to je na našich malých i velkých fotbalistech vidět.

Velké poděkování patří také našim fanouškům. Vaše přítomnost na zápasech mužů a žen nám všem dává energii a je krásné vědět, že stojíte za naším klubem FKD. Bylo by krásné, kdybyste se někdy přišli podívat i na utkání naší mládeže – vždyť právě oni jsou budoucností našeho klubu! A všem fotbalistům, od těch nejmenších po dospělé, bych ráda vzkázala: nikdy se nevzdávejte svých snů, ať už na hřišti nebo mimo něj. Každá překážka je jen další krok k úspěchu. Buďte hrdí na to, že nosíte černobílé barvy, protože společně tvoříme jednu velkou fotbalovou rodinu. Ať žije FKD! ??